Představujeme soupeře: FC Zlín „B“

I když je za datum vzniku klubu brán rok 1919, hrál se organizovaně fotbal ve městě již od roku 1910. Místní nadšenci pojmenovali spolek Sportovní klub (SK) Zlín. Jako hřiště sloužila plocha na obecním trhovišti naproti pánské sýpky, kde se dnes nachází budova Svitu číslo 31 a Okresní úřad. Hráči se převlékali v bytě jednoho ze zakládajících členů a před zápasy museli ze hřiště odklízet zbytky exkrementů po prodávaném dobytku. Utkání byla i občas přerušena, jelikož se na plochu sneslo hejno hus. První světová válka činnost klubu přerušila, aby byla v roce 1919 obnovena. Dobytčí trh, a tedy i fotbalové hřiště, se po válce posunulo směrem k Prštnému. Když dostali fotbalisté v roce 1920 výpověď z nájmu, obrátili se s prosbou o pomoc na Tomáše Baťu. Tvůrce světového obuvnického impéria jim za roční poplatek pět korun poskytl louku na Deštěnce, nedaleko své továrny a vlakového nádraží. Členové klubu si ji následně upravili na fotbalové hřiště.

Mezníkem ve vývoji klubu byl rok 1924. Nejdříve se přihlásil SK Zlín do Amatérské unie fotbalové, a později z popudu Jana Antonína Bati přešel pod patronát firmy Baťa, přičemž se oddíl přejmenoval na SK Baťa Zlín. Začleněním pod firmu Baťa získal fotbalový klub na popularitě, kterou v roce 1926 zvýraznilo vítězství v domácím přátelském utkání nad pražskou Spartou, chystající se na zájezd do Ameriky. Ligového mistra porazili „Ševci“ i zásluhou hattricku Nenadála poměrem 6:4. Na mezinárodní „mač“ se švédským AIK Stockholm dorazilo devět tisíc diváků a přímý rozhlasový přenos obstaral známý sportovní komentátor Josef Laufer. Tahákem byl rovněž duel proti pražské Slavii s populárním filmovým komikem Vlastou Burianem v brance.

Tým jinak působil v Hanácké fotbalové župě, kterou vyhrál v letech 1932 a 1933, a stal se mistrem země Moravsko-slezské. K desetiletému jubileu činnosti SK Baťa Zlín dostali fotbalisté zbrusu nový stadion U elektrárny, který napomohl k jejich dalšímu rozmachu. Mužstvo posílil například vícemistr světa z roku 1934 Štefan Čambal.

V roce 1937 byl vytvořen v klubu první profesionální celek, který již za rok postoupil do nejvyšší soutěže – celostátní československé ligy. Zlín svůj první premiérový zápas mezi elitou sice prohrál v Bratislavě 0:2, slovenský tým ale ze soutěže posléze odstoupil, jeho výsledky byly anulovány a „Baťovci“ celkově zaznamenali výtečné páté místo.

Skvělá éra klubu vyvrcholila bezprostředně po druhé světové válce. Na zájezdu do Francie v roce 1946 porazili Zlínští mimo jiné i Olympique Marseille. Rok po okupaci skončil Zlín v obnovené Státní lize druhý ve skupině „A“ za Spartou Praha, což je dodnes jeho historické maximum v nejvyšší tuzemské soutěži. Po odchodu tří hráčů základní sestavy do Francie hrál oslabený tým v posledním kole sezony 1946/1947 na Kladně o udržení, a přestože uhrál potřebné vítězství 2:0, elitní soutěž opustil. Výhra nad třetím týmem ligy byla „koupená“, a tak byli oba aktéři za trest přeřazeni do divize!! Rok 1947 je proto zapsán v historii klubu černým písmem.

Únorový převrat v roce 1948 odstartoval dobu překotných změn také ve zlínském klubu, které se nejviditelněji projevily v jeho názvu. Závodní klub Botostroj I. Zlín vydržel jen jeden rok. Fotbalisté dvakrát postoupili do celostátní ligy, pokaždé ale ihned „spadli“. Klub vychoval vynálezce „skluzu“ Svatopluka Pluskala, člena slavné stříbrné jedenáctky z mistrovství světa v Chile. Město reprezentovaly v ligových soutěžích dva týmy: Jiskra Svit Gottwaldov, která hrála na stadionu „U elektrárny“ a ZPS Spartak Gottwaldov, jehož působištěm bylo hřiště Letná na Cigánově. V roce 1958 se Jiskra a Spartak spojily v jeden oddíl – TJ Gottwaldov. Fotbalisté nastupovali dlouhý čas ve druhé české lize, a teprve až třináctá sezóna jim přinesla štěstí v podobě návratu do nejvyšší soutěže. Velkou událostí postupového ročníku se stal domácí zápas s anglickým Port Vale, se kterým taky přijel slavný Sir Stanley Matthews – první držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy.

V roce 1970 vyvrcholila ve městě fotbalová euforie ziskem Československého poháru ve dvojzápase se Slovanem Bratislava. Po remíze 3:3 v Bratislavě skončila i odveta v Gottvaldově remízou 0:0. V penaltovém rozstřelu uspěl domácí Zlín v poměru 4:3, když branky z pokutových kopů „nasázel“ tehdy mladíček Zdeněk Nehoda. Sestup z nejvyšší soutěže v roce 1971 předznamenal úpadek gottwaldovského fotbalu, tehdejší tým působil dokonce pět sezon ve třetí lize. Za zmínku stojí, že v klubu tenkrát vyrůstal vynikající obránce, budoucí reprezentant a vsetínský rodák Michal Horňák. Po politických změnách v roce 1989 se klub vrátil k historickému názvu SK Zlín, záhy se přejmenoval na FC Svit Zlín.

Rozdělení Československa na dva samostatné státy pomohlo Zlínu do nově vzniklé české ligy. K postupu mu stačilo šesté místo z druhé ligy. Na přelomu tisíciletí se klub ocitl ve velmi tíživé finanční situaci. V kritické chvíli vstoupila do dění zemědělská firma Lukrom podnikatele Zdeňka Červenky, který klub postavil prakticky znovu „na nohy“.

K největším úspěchům zlínského celku patří účast v roce 2004 ve třetím kole poháru Intertoto, kde narazil na věhlasný evropský velkoklub Atletico Madrid. Nechybělo mnoho, aby se postaral o senzaci, neboť po prohře doma 2:4 dokázal zvítězit v Madridu 2:0, a jen větší počet vstřelených branek španělského klubu na půdě Zlína rozhodl o tom, že dále postoupili Madridští. Zde je třeba podotknout, že přímým účastníkem prvního střetnutí byl i hráč Petr Novosad, později jedna z největších posil Vsetína, který měl lví podíl na postup Valachů po mnoha letech do divize.

V roce 2012 se jedním z hlavních sponzorů zlínského klubu stala developerská společnost Fastav, která je v současnosti i stěžejním sponzorem vsetínského fotbalu.

Sezona 2016/2017 patřila k nejúspěšnějších v dějinách klubu, neboť „A“ mužstvo obsadilo v lize šesté místo, což bylo jeho maximem od rozpadu federace. Vrcholem bylo vítězství ve finále Českého poháru, když porazilo druholigový celek Opavy 1:0 a kvalifikovalo se do skupinové fáze Evropské ligy. Na startu nového ročníku zvítězil Zlín v obnoveném Česko-slovenském Superpoháru nad mužstvem Slovanu Bratislava znovu po pokutových kopech 6:5, poněvadž v normální hrací době skončilo utkání remízou 1:1.

A nyní již přistupme ke zlínskému „béčku“. V uplynulé sezóně obsadilo přesný střed tabulky, a to deváté místo. Celková bilance je následující: ze čtyřiatřiceti odehraných mistrovských utkání získalo čtyřiačtyřicet bodů (bilance: 13 výher, 5 remíz, 16 porážek, skóre 55:64). V domácím prostředí v sedmnácti odehraných zápasech připsalo třicet bodů (9-3-5, skóre 33:26), a v tabulce „Doma“ se „usadilo“ na čtvrtém místě. Na soupeřových stadionech se jim prakticky moc nedařilo, jelikož „nastřádalo“ rovněž ze sedmnácti duelů čtrnáct bodů (4-2-11, skóre 22:38), což ho řadilo až na sedmnácté místo v tabulce „Venku“.

Při této příležitosti si připomeňme ještě výsledky soupeře z jarních střetnutí na venkovních stadionech: Blansko 3:4 (branky: Bránecký 3, v 86. minutě ještě vedl 3:2!!), Hodonín 1:1 (Průcha, o konečném výsledku se rozhodlo až v 90. min.!!), Hlubina 0:4, Hlučín 1:2 (Dorňák), Hranice 2:3 (Štefan, Dorňák, v 83. min. stav 2:1), Frýdek-Místek 2:2 (Štefan, Pacík).

V tabulce „Venku“ zaujímají „Ševci“ ze čtrnácti zápasů osmnácté, tedy poslední místo, s pouhými sedmi body (1-4-9, skóre: 17:37).

V minulém kole hostili hráči Zlína „B“ „zálohu“ Zbrojovky Brno, nad kterou zvítězili v poměru 2:1 (branky Štefan a Dorňák).

V současném průběžném pořadí zlínských střelců si vede nejlépe Lukáš Bránecký, který prozatím zatížil konto soupeřových brankářů jedenácti góly, následuje Jiří Štefan s osmi zásahy, dále Tomáš Fojtů (taktéž odchovanec Vsetína a po zranění navrátilec do sestavy) a Filip Dorňák s pěti trefami.

Mezi opory mužstva patří Jiří Štefan, Filip Dorňák, Matyáš Hartman, obávaný střelec Lukáš Bránecký a kapitán David Grygera.

Po odehraných jedenatřiceti kolech se mužstvo Zlína „B“ nachází na jedenácté příčce tabulky (ihned za Vsetínskými) se ziskem devětatřiceti bodů (bilance: 10-9-12, skóre 52:60).

V podzimním vzájemném měření sil byli úspěšnější hráči Zlína „B“, kteří zvítězili na vlastním stadionu Vršava nad celkem Vsetína hladce 3:0.